FA ČVUT
Ateliér Štempel

Historie areálu

Areál pivovaru Světovar byl založen v roce 1910 v blízkosti železničního spojení Plzeň – České Budějovice, na okraji tehdejší Plzně v blízkosti rozvíjejícího se předměstí Slovany. Celý areál byl realizován významnou firmou Müler a Kapsa „na zelené louce“. Výstavba trvala pouhé dva roky. Při výstavbě bylo využito v té době unikátních železobetonových konstrukcí, které v 90. Letech 20. století zavdaly, společně s celkovou architektonickou kvalitou, důvod k památkové ochraně hlavních pivovarských budov.

Rok po dokončení areálu byla zahájena výroba. Hlavní pivovarské objekty byly seskupeny do tří bloků – sladovna, varny a strojovny s kotelnou, komín, sklepy s vodojemem a administrativní budovu, budovu s kantýnou a byty pro zaměstnance. Tyto hlavní bloky byly samozřejmě doplněny o řadu dalších objektů, převážně dřevěných.

V roce 1932 dochází k fúzi  s Prvním plzeňským akciovým pivovarem a s Akciovým pivovarem ve Štěnovicích, vznikla tak společnost nazvaná Plzeňské akciové pivovary. Tato fúze však byla pouze předzvěstí neslavného konce ve své době jednoho z nejmodernějších pivovarů v Čechách. V průběhu roku 1933 byla výroba postupně omezována a ke konci roku byla definitivně zastavena.

Rok 1934 přinesl rozhodnutí rozprodat veškeré vybavení pivovaru a vyprázdněné objekty následně pronajmout. Po roce 1945 se do části areálu nastěhovala armáda a sídlí zde až do dnešních dnů. Zbytek areálu chátrá a nemá dodnes stálé nebo spíše vůbec žádné využití. Některé plochy slouží i jako deponie stavební suti.

Současnost areálu

V rámci projektu 4×4 Cultural Factory Světovar má v areálu bývalého pivovaru a kasáren vzniknout nadregionální multikulturní centrum, které bude společně s novými budovami divadla a galerie pilířem projektu  Plzeň – Evropské město kultury 2015. Kulturní továrna má pomoci městu v oblasti rozvoje kultury a vytvořit zázemí, zkušební a jevištní prostory pro umělecké neprofesionální organizace, pro alternativní umění, umělecké dílny a prostory pro rezidenční umělecké pobyty. Dlouhodobě plánovanou součástí areálu by se měl stát archiv města Plzně.

V roce 2010 byla vyhlášena urbanistická ideová soutěž, která má sloužit jako podklad budoucího prostorového a funkčního uspořádání území bývalého pivovaru a kasáren. Vítězem soutěže se stal pražský ateliér D3A. Návrh počítá s demolicí 21 objektů, novým využitím památkově chráněných objektů, ale i stavbou nových budov pro kulturu, bydlení a služby.

Návrh mediatéky a archivu navazuje na prostorovou strukturu vítězného urbanistického návrhu ateliéru D3A. Zachovává hmotové řešení východní hrany hlavního prostoru areálu, ale mění původní funkci  ( služby, administrativa, bydlení).

Autorská zpráva

Mediatéka a archiv jsou dvě instituce, které mají mnoho společného. Především se jedná o jejich primární funkci –  shromažďování a poskytování informací veřejnosti. Pracují převážně se stejnými nosiči – knihami a jinými tiskovinami. Důvodem pro navržení archivu v budoucím kulturním centru Plzně je následující. Archiv považuji za instituci, která by neměla být kdesi na okraji zájmu, veřejnosti téměř neznámá, nepřístupná a nezajímavá, nýbrž jako instituci, která je součástí běžného vzdělávání a zájmu veřejnosti. Je zřejmé, že tyto dvě instituce mohou využívat téhož administrativního zázemí, příjezdových komunikací a celkově tak tvořit logicky a přirozeně propojené celky.

Archiv pro město Plzeň je umístěn ve dvou podzemních podlažích, je koncipován jako klasický skladový systém s posuvnými regály a dělen na sekce, a to především z požárních důvodů. Je přístupný pouze zaměstnancům archivu. Jsou v něm uložena cenná historická díla – k jejich skladování slouží i trezor, ale především dokumenty, které je ze zákona povinné po určitou dobu skladovat a poté skartovat. Pro nahlížení do těchto dokumentů je navržena studovna v 1.NP, která je vyhrazena pouze pro tyto účely a jejíž umístění a oddělení od ostatních prostor zajišťuje kontrolu a dohled.

Mediatéka není pouze knihovna, jak ji z českého prostředí převážně známe. Je místem, které neslouží a priori pouze k vypůjčování knih, ale také místem, kde si návštěvník může vybírat z rozmanitých druhů médií a na místě je konzultovat, to předpokládá volný přístup ke knihám, novinám, časopisům, notám, audio a video nosičům, internetu. Není navštěvována pouze za účelem studijním, ale vybízí i k trávení volného času širokou veřejností odpočinkem, relaxací. To je důvodem, proč se zde nachází výhradně studijní prostory i pohodlné divany a malá kavárna s občerstvením. Otevřenost a přístup všem podtrhuje transparentní plášť celé budovy, který je dostatečně odstíněn, ale umožňuje si již zvenku učinit představu o tom, co budova nabízí, a zajišťuje dostatečný výhled ven a pocit propustnosti mezi vnější a vnitřní realitou. Součástí mediatéky je mezonet, prostor s dalšími možnostmi vyžití. Jsou zde umístěny další regály, ale i oddělené prostory pro malé skupiny lidí určené ke sledování videa a stoly s počítačem.