Pozemek se nachází v městském obvodu Plzeň 3, v bezprostřední blízkosti historického jádra. Je vymezen ulicemi Palackého, Přemyslova a sady Pětatřicátníků. Je výborně dopravně obsloužen jak tramvajovou, tak i autobusovou linkou. Nachází se v prostoru jednoho z nejvýznamnějších uzlů městské hromadné dopravy. Pozemek je rovněž velice dobře dostupný pomocí individuální automobilové dopravy. V současnosti se na pozemku nachází parkovací plocha, avšak toto využití je pro takovýto pozemek v centru, u historického jádra, nevhodné. Další výrazným aspektem v okolí pozemku je třída Klatovská, potažmo sady Pětatřicátníků, což je hlavní severo-jižní tah skrz Plzeň. Tomuto tahu musela v minulosti ustoupit budova kasáren (zbourána 1969), a také se jím přerušil zelený pás kolem historického jádra, který zde vznikl na místě někdejších hradeb.
 

Cílem projektu je zpracování nevhodně využitého prostoru a nalezení lepšího funkčního využití pozemku a jeho zhodnocení. Pro tento pozemek je velmi důležitá volba funkce tak, aby negenerovala velké a nárazové dopravní zátěže, jelikož Klatovská třída je již dnes značně vytížená. Na základě dlouhodobějších analýz jsem navrhla na pozemek novou budovu krajské vědecké a městské knihovny. Tento návrh navazuje mimo jiné na skutečnost, že většina významných veřejných kulturní institucí v Plzni se nachází podél zeleného pásu (v místech bývalých hradeb). Proto je součástí návrhu i protažení zeleného pásu do ulice sady Pětatřicátníků, kde byl pás přerušen zmíněným severo-jižním průtahem.
 

Samotný projekt knihovny reaguje na stávající zástavbu v okolí. Jeho výška respektuje okolní budovy, s výjimkou v nároží, které je zdůrazněno zvýšením. Zvýšená nárožní část budovy reaguje na rušný a živý prostor přestupního uzlu větší hravostí, dynamičností. Zatímco zbytek budovy je klidnější, statičtější. 
 

Jednou z hlavních myšlenek projektu je pomocí nové budovy a změny funkčního využití pozemku vnést impuls do prostoru, který je v současné době pouze přestupním uzlem. Jde o zhodnocení tohoto místa a zlepšení momentální situace. 
 

Tato knihovna není navržena jako pouhá zásobárna knih, ale má být kulturním, vzdělávacím a vědeckým centrem, kde dochází ke střetu generací. Kde lze trávit volný čas i získávat nové znalosti. Proto návrh obsahuje jak oddělení volného výběru knih pro děti i dospělé, tak i audiovizuální oddělení, polyfunkční sály pro konání různých kulturních, vzdělávacích či jiných akcí a v neposlední řadě také kavárnu, galerii  či výukové sály (učebny). 

Objekt je v zásadě členěn na 3 hlavní části – „bloky”, které jsou propojeny proskleným atriem. Atrium slouží jako čítárna denního tisku, místo odpočinku, výstavní prostory, informační centrum, dále pak k lepší orientaci v objektu a zpřehlednění objektu. Je ustoupené směrem dovnitř, čímž rozbíjí délku fasády a zároveň vytváří předprostor hlavních vstupů do knihovny. Objekt díky tomu nepůsobí tak velkým dojmem, i když se stále jedná o jednu budovu. Ve zvýšené nárožní části je objekt, jak již bylo uvedeno, hravější (reakce na okolí). Vychází z principu naskládaných knížek, kdy každá z nich se lehce liší. V zásadě jsou však obdobné. Hravost se neprojevuje pouze v exteriéru, ale i uvnitř. Náplní těchto „knížek” jsou hravější, rušnější funkce, kdy v každé „knížce” je funkce odlišná. Každá má tak jiný obsah – příběh. V nejmenší části  – „bloku” se nachází kanceláře a zázemí pro zaměstnance. Poslední dvě podlaží této části jsou se zvýšenou světlou výškou. Nachází se v nich kanceláře ředitele knihovny, vedoucích jednotlivých oddělení a jednací místnost. Dále pak učebny, které slouží nejen pro výuku knihovníků, ale také pro veřejnost – kurzy k překlenutí digitálního rozdílu atp.V největší části se nachází prostory studijní a městské knihovny. Jedná se o klidné prostory pro soustředění a studium – klid se projevuje i navenek.Do bloku studijní a městské knihovny jsou jakoby násilím zasunuty řady skladů knihovního fondu jako „cizorodý prvek”, což je patrné i v exteriéru. (cizorodý = veřejnosti nepřístupný x studijní a městská knihovna = přístupná).