Ekumenický kostel a hřbitov pro sídliště Plzeň-Vinice

Kategorie

Mám nápad

Autor podnětu

Správce

Vloženo

01. 01. 2011

Ročník

2012-2013

Městský obvod

Nezařazené
0 bodů

AVU
Ateliér Architektury

 
Téma diplomní práce jsem směřoval k tématu sídliště a kostela, které mě vždy zajímaly, skoro až provokovaly, ale ve svých školních pracích jsem se jimi nikdy nezabýval. Témata jsou s určitým přesahem do jiných oborů, než je samotná architektura a jejich uchopení je vždy složité.
 
Sídliště, kostel i hřbitov jsem důvěrně ze svého života znal, ale chtěl jsem si sám pro sebe tato témata prozkoumat a nalézt si pro sebe jasnější a přesvědčivější pohled na jejich fungování, důležitost a smysl.
Ve své práci jsem se pokusil o vlastní shrnutí dosavadních zkušeností s těmito tématy, a došel jsem k závěru, že architekt se nejen samotným ztvárněním domu, města, ulice, ale i jakýmsi lidským rozvažováním o prioritách a rámcích lidských životů, podílí velmi zásadně na chodu společnosti a kvalitě života.
 
Zvolil jsem sídliště, kde jsem vyrůstal. Je poměrně malé – hlavní část sídliště vznikla na přelomu 80. a 90. let minulého století. Na toto sídliště navazuje část nových bytovek a rodinných domů.
 
Základní pocit, který na sídlišti mám je podobný, jako na té nejobyčejnější vsi, jakási jednorozměrovost, až banalita, není tu nic navíc, nic radostného. Oproti vesnici, se zde lidé nezajímají o to, co se odehrává venku (tedy pokud tam neparkuje jejich auto), nemají vztah k místu, ani k přírodě.
 
Neodehrává se zde lidský život, který by byl jakýmkoli způsobem ritualizován a tím dochází podle mne k jeho zploštění, není zde místo pro zamyšlení, pro oslavu, pro společné sdílení radosti, smutku.
 
Téma kostela vidím jako nutnost – jako snahu o nalezení prostoru pro nejzákladnější rituály a okamžiky života. Vždy mě fascinovaly kostelíky v tom smyslu, že se v nich odehrávaly svatby i pohřby, že tyto prostory díky své dimenzi a uspořádání umožňovaly prožívat důstojně zcela rozdílné emoce. Snaha společnosti nalézt vždy pro jednu událost jeden možný objekt mi způsobuje rozpaky – obecní krematoria anebo svatby na radnicích, mi připadají prázdné.
 
Práce se zabývá návrhem místa, pro prožití.
 
Samotné navrhování kostela jsem nejdříve směřoval k panelovému domu, chtěl jsem nějakým způsobem rozbít tu zjevnou monotónnost a vložit do ní novou energii třeba i násilně – rozbít tu elementární strukturu.
 
Tento způsob práce byl skoro opojný, kostel měl ponechánu fasádu z panelů, celý panelák byl ale vevnitř vybourán a byl do něj vložen úplně nový prostor. Tento prostor probíhal přes 13. pater, měl dimenzi těch největších chrámů – z hlediska použitelnosti velmi problematické – ale líbila se mi představa údivu lidí, při sečtení celkové hodnoty bytů, které by byly na tento kostel obětovány. Není doba na takové zásahy (a to je vcelku dobře).
 
Návrh pak pokračoval přes stádium, kdy byl kostel umístěn na střeše panelového domu, nebo jen částečně zapuštěn do struktury panelů – tady byl problém s propojením případného hřbitova. Nakonec se kostel stal samostatně stojícím objektem umístěným na kraji sídliště, jeho tvar ale vychází též z rozbíjení paneláku, jako by byl hranatý panelový dům zmáčknut obrovskou dlaní. Není to ale agresivní gesto, spíše laskavé.
 
Při přemýšlení nad kostelem jsem zjistil, že vlastně nedokážu projektovat kostel jen pro jednu církev, kterou bych měl z toho množství vybrat. Po rozhovorech s několika faráři jsem také zjistil, že i u nás začíná fungovat pronajímání kostelů jiným církvím. 
 
Ekumenický kostel jsem zvolil i záměrně proto, že mně trochu vadí současný stav tradičních církví, ubývá jim členů a místo jakési radostnosti, kterou by navenek projevovali, spíše se uzavírají sami do sebe. Lpí na své tradici, liturgii, vymezují se oproti ostatním církvím a mají pocit, že Boha skoro vlastní, nebo alespoň cestu k němu.
 
Neshledal jsem zajímavým ani sílící proud stavět na sídlištích komunitní centra, v kterých jsou prostory pro další volnočasové aktivity pro členy sboru. Přijde mi, že tato centra jsou stejně uzavřená a slouží jen některým obyvatel sídlišť. 
 
Ekumenický kostel je tedy jakousi složitou situací, je nutná velká míra tolerance ze všech stran, je to sázka na nejistotu, na ochotu lidí se domluvit. Ta cesta je však dobrá.
 
Kostel je řešen vlastně tradičně, v čele hlavní kostelní lodi je umístěn zvýšený presbytář, který obsahuje všechny náležitosti pro vedení mše, nebo bohoslužby. Novodobá typologie už takto většinou nepracuje je povoleno prakticky vše. Ostatní církve, obsažené v tomto kostele, mají vlastně mnohem benevolentnější předpisy pro místo, kde se bohoslužba koná.
 
Před samotným vstupem do kostela se nachází předprostor, jakýsi filtr, který lidem umožňuje nevcházet přímo ze sídliště do kostela, očistná zóna, dutá věž, bez střechy, komunikační uzel – odtud se vstupuje do kostela, na zahradu a také na hřbitov. 
 
Po vstupu do kostela je volný prostor bez lavic, jehož výška je u vstupu snížena kruchtou. Prostor pro věřící není již dále členěn, obsahuje pouze lavice a před presbytářem stojí křtitelnice.
 
Presbytář je oddělen od prostoru věřících schody, hlavními pevnými prvky jsou oltář, ambon a sedes. Z presbytáře je po schodech přístupná sakristie, ta slouží k uchovávání potřeb pro bohoslužby, ošacení kněží, k uložení biblí, kalichů apod. Je členěna tak, aby každá církev měla svou část.
 
Pod podlahou hlavní lodi kostela se nachází patro, které obsahuje společenskou místnost nutné zázemí technické i hygienické pro chod kostela.
 
Hřbitov je řešen jako přidružený ke kostelu. Samotné uložení ostatků je řešeno dvěma způsoby; 2/3 zabírají skříňky na uložení uren s popelem a 1/3 jsou kamenná úložiště na jednotlivé rakve. Ty jsou umístěny nad zemí.
Na tyto prostory navazuje zázemí pro hrobníky a pohřební službu.
 
Plocha mezi kostelem a hřbitovem je řešen jako zahrada, hlavním motivem zahrady je studna.
Velikost kostela vychází z podkladů získaných při posledním sčítání lidu a vychází z celkového počtu obyvatel na sídlišti. Prioritně by měl kostel sloužit jeho obyvatelům. 
 
Konečná zvolená poloha a velikost sice nepůsobí tak zajímavě – oproti variantám umístění kostela do samotného panelového domu, nebo na něj, přijde mi však silnější.
 
Nedošlo ani k určitému přesahu tématu směrem ke zobecnění, tento kostel se netváří jako návrh, který lze aplikovat na každé sídliště.
 
Pozitivně na celé práci vnímám hlavně to, že jsem si sám pro sebe ujasnil spoustu věcí, možná těch nejdůležitějších, jsem rád, že jsem k tomu dostal prostor a mohl jsem se tím zabývat do hloubky. Nejvíc práce jsem odvedl spíše uvnitř sebe a skoro se mi zdá, že jsou pro mne i tyto znalosti důležitější než vzhled samotného návrhu. Domnívám se také, že ve výsledku se toto moje smýšlení o životě, smrti, každodennosti a rituálu promítlo i do konečné formy návrhu.
 

Odborné konzultace:

Joel Ruml – předseda Ekumenické rady církví, Synodní senior Českobrtrské církve Evangelické 
Michaela Brožová – ČVUT – konzultace hřbitovní části projektu
 

Seznam použité literatury:
 

Hasler  Thomas, Architektur als Ausdruck – Rudolf Schwarz, Zurich 2000
Vaverka Jiří a kolektiv, Nové kostely a kaple z konce 20. Století v České  Republice, Kostelní Vydří 2001
Stock Wolfgang Jean, Architekturfuhrer – Sakralbauten,  Mnichov  2004
Sbírka zákonů 256/2001
Weisner Urlich, Bohm – Vater und Sohne, Bielefeld 1994
Prekop Rudo a Schlaichertová Dana, Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Praha 2011
Speidel Manfred, Legge Sebastian , Heinz Bienefeld, Kolín 1991
Voigt Wolfgang, Heinz Bienfeld, Kolín 1999
Toman Rolf,Ars Sacra, Bratislava 2011
 

Navštívené kostely:
 

Plzeň: Katedrála sv. Bartoloměje,  náměstí republiky
Kostel  Nanebevzetí P. Marie, Františkánská ulice
Památník obětem  zla – meditační zahrada + Kaple (1992architekt Soukup)
Dálniční kaple – (2008 architekt Soukup)
Evangelická církev metodistická:
Kostel Maranatha, Husova ulice
 
Židovské synagogy:
Velká synagoga, Sady pětatřicátníků
Stará synagoga, Smetanovy sady
 
Českobratrská církev evangelická:
Korandův sbor (funkcionalismus – arch. Fišer) Anglické nábř. (kostel je umístěn ve dvoře za vlastním činžoním domem, pod kostelem je kolumbárium s urnami, ) 
Západní sbor, (20 leta 20. Století – mírný kubismus) Němejcova ulice
 
Ostatní lokality: Nový dvůr: Cisterciácký klášter – Pawson
Litomyšl: Nový kostel církve bratrské – Fránek
Černošice: Nový kostel církve bratrské – Fránek
Kutná hora:Chrám sv. Barbory
Církvice (u Kutné hory): románský kostelík sv. Jakuba
Zlín: Evangelický kostel (arch. Karfík)
Liberec: Nová židovská modlitebna (přidružena ke knihovně)
Říp: Rotunda sv. Jiří
Hradec králové: Ambrožův sbor církve československé husitské
 
Praha: Katedrála sv. Vita, kapitulni chram na Vysehrade,  nejsv. Salvatora, nejsvetejsi srdce Pane, sv. Ludmily (nám. Míru)…atd…
Mnichov: Nová synagoga, Herz-Jesu-Kirche
Drážďany: Nová synagoga
 
Počet obyvatel sídliště Vinice: 6 730
Jako hlavní církev byla vybrána Římskokatolická církev, kostel je uzpůsoben k sloužením mší.
Počet věřících na sídlišti: 485
 

Ostatní církve byly podle počtu věřících vybrány tyto:
 

(počty věřících jsou brány pro oblast plzeň 1- zahrnující i vedlejší sídliště, a bylo vybráno 5 sobě nejbližších církví z celkem 14, které jsou sdruženy Ekumenickou radou církví a je počítáno, že by došlo ještě k výraznějšímu posílení z okolí celé Plzně)
Českobratrská církev evangelická – 120
Církev československá husitská – 101
Církev bratrská – 30
Evangelická církev metodistická – 40
 

Církve sdružené do ekumenické rady církví: 
 

Apoštolská církev, Bratrská jednota babtistů, Církev adventistů sedmého dne, Církev bratrská, Církev československá husitská, Jednota bratrská, Evangelická církev metodistická, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev augsburského vyznání v České republice, Slezská církev evangelická augsburského vyznání.
Církev římsko katolická, Federace židovských obcí v České republice, Pravoslavná církev v českých zemích, Starokatolická církev v ČR (nejsou řádným členem)
 

Dimenze kostela:


132 sedících lidí, 40 stojících – oba počty se dají měnit přidáním dalších sezeních), na kůru 20 sedících, 20 stojících.
 

Dimenze hřbitova:
 

120 hrobových polí, 325 urnových polí.
Počet pohřbů s obřadem v ČR 20%
Počet pohřbení žehem 46%

Návrh autora podnětu

Registrovat se

Přidat komentář k podnětu

Komentář



Google+